Nejde tedy ani tak o nemoc jako spíše o přirozené „opotřebení” našeho organismu. Presbyopii (označuje se též jako stařecká vetchozrakost) není správné označovat ani jako oční vadu, protože pružnost oční čočky se postupně přirozeně snižuje s přibývajícím věkem.

Čočka u mladého a zdravého člověka je pružná a mění tvar, takže může bez problémů zaostřit (akomodace – schopnost čočky zaostřovat) na předměty v blízkosti, i ty vzdálenější. S postupem času a horší pružností čočky ale tuto schopnost ztrácíme. Činí nám tak stále více problém zaostřit věci i velmi blízko v okolí.

Jak zjistíte, že i u vás se presbyopie začala projevovat? Jednoduše třeba u čtení. Pokud si knížku dáváte stále dále od očí, abyste vůbec byli schopni zaostřit písmenka, pak už se s ní nejspíš potýkáte.

Brýle nebo operace

Presbyopie se nejčastěji objevuje ve věku kolem 40 – 45 let, podle lékařů pak vrcholí zhruba kolem 65 let věku, kdy už se dál nezhoršuje.

„Jakmile se s tímto stavem setkáte, máte na výběr – buď začnete nosit brýle, nebo kontaktní čočky. Pro jedince, kterým ani jedna varianta nevyhovuje, je už v dnešní době poměrně bezproblémově dostupná oční operace. Při té je pacientovi místo jeho čočky implantována čočka nová, umělá,” vysvětluje primářka kliniky DuoVize v Praze MUDr. Lucie Valešová.

Operace se provádějí ambulantně a téměř bezbolestně. K běžným pracovním povinnostem se může člověk vrátit zhruba do jednoho týdne od zákroku.