Malátných lidí bez energie jsou každý rok s končící zimou plné ordinace. A zpravidla nikdo z nich netrpí žádným vážným onemocněním. Dokonce se v jejich tělech neusadila ani choroba mírná. Potýkají se totiž pouze s jarní únavou, která se paradoxně klidně může objevit ještě v době, kdy se balí do teplého oblečení a šály.

Viníky jsou nedostatek spánku, přepracovanost a imunitní systém, který není schopen následkem nekonečně dlouhých chladných dní a malého množství slunečního svitu řádně plnit svou funkci.

Jarní únava není nemoc

První dobrou zprávou je, že to není nemoc a druhou, že lék je jednoduchý a pro každého dostupný. Správnou medicínou na jarní únavu je totiž pohyb, který uvolňuje endorfiny neboli hormony štěstí a odpočinek.

„Více než lékař pomůže na pár dní vypnout a užít si skutečné relaxace v rukou odborníků. Hotovým balíčkem energie, který člověka nastartuje, mohou být víkendové či delší relaxační pobyty v lázních. Kromě relaxačních technik zde člověk může nalézt cestu, jak kompletně změnit životní styl i jídelníček do budoucna,” vysvětluje MUDr. Milena Dědičová z lázní Velké Losiny.

Po návratu do práce je nutné pečlivě si rozplánovat své úkoly a celkově si v práci utvořit řád. Pomoci může úprava pracovního prostředí – například dostatek barev v kanceláři či alespoň na pracovním stole. Své udělá i příjemná fotografie či nějaká drobnost, ke které se vážou hezké vzpomínky, např. suvenýr z dovolené, dárek od dětí či partnera.

Mnohé může proti únavě dělat i zaměstnavatel, a to pouhou pozitivní komunikací nebo akcí, která nabourá pracovní stereotyp.

Syndrom vyhoření je mnohem vážnější problém

Syndrom vyhoření nemá s krátkými a tmavými dny nic společného. Pokud přijde, pak se dostaví kdykoli – v zimě či v létě. Je to prostě známka toho, že skutečně nemůžete dál. Nikoli však v soukromí, ale v práci.

Jste tak vyčerpané, že už vás nic netěší, nic vás nezajímá a nenadchne a došly vám nápady. Snažíte se ze sebe vydat maximum, ale stejně pořádně nestíháte. Vyhořet nejde ze dne na den, varovné signály se vrství jeden na druhý nějakou dobu a často máte zpočátku jen pocit, že už je toho na vás v práci prostě moc.

Nad příznaky syndromu vyhoření by lidé nikdy neměli jen tak mávnout rukou. Necháte-li ho, aby vás ovládl, odbornou pomoc potřebovat skutečně budete.

„Hodně lidí k nám jezdí načerpat síly. Až při rozhovorech pak zjistíme, že to opravdu potřebují, protože se u nich rozvíjí syndrom vyhoření,“ konstatuje Magdalena Kozlovská, vedoucí lékařka lázeňského domu Royal v Mariánských lázních.

Nutné je obnovit sebedůvěru

Léčba syndromu vyhoření je složitá, léky na něj totiž nejsou. Spočívá v individuální terapii, při níž je podstatné obnovení sebedůvěry nemocného. „Člověk trpící syndromem vyhoření potřebuje totálně obrátit svět kolem sebe. Je potřeba, aby udělal tlustou čáru za svými dosavadními stereotypy, začal si znovu věřit a radovat se z maličkostí. Tady všude má lázeňská léčba smysl. V lázních lze díky mnoha procedurám a rehabilitačním technikám pomoci bolavému tělu a zároveň podpořit hledání bolavé duše i tvorbu nových plánů,“ dodává Magdalena Kozlovská.

“Bohužel, jen málokterý lékař dnes doporučí pacientům, kteří přijdou s fyzickými i psychickými obtížemi, řádný odpočinek s péčí lázeňských profesionálů. Navíc ani pojišťovny syndrom vyhoření a jarní únava nezajímá. Jarní únava dokonce oficiálně vůbec neexistuje. Nefiguruje jako diagnóza v mezinárodní klasifikaci chorob a nelze na ni dostat neschopenku,“ upozorňuje MUDr. Milena Dědičová.

Přesto jí však podle odhadů trpí každoročně až tři čtvrtiny české populace. Do lázní tak můžete jet jen jako samoplátci.