Děti s postižením potřebují kontakt se zdravými vrstevníky také z toho důvodu, že žijí a budou žít ve světě „zdravých“ lidí. Stejně tak důležitý je kontakt s handicapovanými dětmi pro děti zdravé. Podporuje jejich morální rozvoj, má pozitivní vliv na vývoj charakteru a děti se díky tomuto kontaktu učí důležitým hodnotám v životě, jako je tolerance vůči druhým, empatie, trpělivost, solidarita a péče o druhé. Proto je důležité, aby se již od dětství učili žít se svým handicapem mezi ostatními.

“Je důležité si uvědomit, že handicap vzniká až druhotně, a to právě v kontaktu se společností, která není na kontakt s postiženými zvyklá a připravená. Děti nejsou zpravidla traumatizovány samotným postižením. Handicapovanými se většinou začínají cítit až v konfrontaci se zdravými lidmi, kteří jim mohou dávat svými reakcemi zažívat pocit odlišnosti, vyčleněnosti či nedostatečnosti,” vysvětluje Aneta Stolzová, zakladatelka online projektu Spokojené děti, který pomáhá rodinám postižených dětí.

Přínos zdravých kamarádů pro handicapované dítě
Celková podpora rozvoje – zdravé děti mohou postižené dítě iniciovat k řadě aktivit, od nichž by ho především rodiče šetřili. Dítě tak zkouší své meze a může se rychleji posouvat a učit novým věcem.
S kamarády může prožít mnohem širší paletu emocí.
Dítě se připravuje na reálný život – handicapované děti potřebují být v kontaktu se zdravými kamarády proto, že žijí a budou žít ve světě v převaze „zdravých“ lidí. Kontakt se zdravými vrstevníky představuje prostředí, které vytváří stejné situace jako v reálném životě, a připravuje tak handicapované děti na budoucí život. Děti se při hrách také samovolně učí řadu důležitých životních rolí – hrají si na domácnost, vaří, perou, staví si bydlení – je zajímavé všimnout si, že většina spontánních dětských her má námět v činnostech dospělých lidí.
Dítě se učí žít se svým handicapem – děti si neberou servítky, otevřeně hovoří o věcech, které je zaujmou, ptají se. Handicapované dítě se tak učí hovořit o svém handicapu, reagovat na dotazy ohledně svého postižení, vyrovnávat se s komentáři – učí se žít se svým postižením.
Dítě se učí vztahům a kontaktu s druhými – všechny děti potřebují kontakt s vrstevníky pro svůj budoucí společenský život. V rámci něho se učí s druhými vycházet, navazovat a udržovat vztahy, ustupovat, prosazovat své, spolupracovat, sdílet svá přání a mnoho dalšího.
Posiluje sebevědomí – pokud probíhá kontakt optimálně, zažívá handicapované dítě díky svým kamarádům pocit přijetí a akceptace. Učí se, že jeho handicap nemusí být limitem a své sebevědomí posiluje také díky zvládání různých aktivit.
Rozvíjí autonomii – v kontaktu s kamarády se dítě učí samostatnosti a odpoutává se od závislosti na rodičích. Závislost handicapovaných dětí zejména na maminkách je častým problémem, který i přes své nejušlechtilejší úmysly děti zpravidla více omezuje, než rozvíjí.
Rozvoj fantazie – většina handicapovaných dětí není ochuzena o fantazii a její rozvoj je pro další vývoj důležitý, protože jim umožňuje představovat si, co je těší, co by chtěly. Fantazie je základem pro pocity, jako je naděje a víra, které mohou v dalším životě významně ovlivňovat, nakolik se člověk poddává životním strastem, nebo naopak bojuje za to, co chce.

Optimální kontakt je důležitou podmínkou

Zajistit fungující zapojení postiženého dítěte mezi zdravé kamarády není nic nemožného, ale ani nic snadného. Výzkumy ukazují, že již ve školce mají handicapované a zdravé děti tendenci sdružovat se do oddělených skupin.

“Vysoký výskyt šikany na základních a středních školách nám ukazuje, že děti si často neberou servítky a dokážou velmi necitlivě reagovat na děti, které jsou nějakým způsobem odlišné či slabší. Je to dáno tím, že jejich morální vývoj ještě není ukončen, stejně jako schopnost empatie a taktnosti v kontaktu s druhými. Je proto nesmírně důležité postupovat při zapojení dítěte do skupiny zdravých dětí uvážlivě,” upozorňuje Aneta Stolzová.

Více informací na www.spokojenedeti.cz .