Lepek obsažený v pšenici, ječmeni, žitě a ovsu je pro většinu populace naprosto neškodný. Když má na něj ale člověk alergii, může mu velmi zkomplikovat život.

„Celiakie je autoimunitní nemoc, která vzniká pravděpodobně na základě genetických predispozic. Částečně strávený lepek rozpoznává organismus ve střevě jako cizí prvek a začne se mu bránit. Výsledkem je poškozování sliznice tenkého střeva a vznik série autoimunitních pochodů, které poškozují další orgány a tkáně v těle,“ vysvětluje praktická lékařka MUDr. Jana Dajková.

Nedostatečné vstřebávání živin

Mezi primární příznaky nemoci patří zažívací potíže, jako jsou průjmy, zácpa nebo jejich střídání, neurčité bolesti břicha, nadýmání, zvracení či zhoršené polykání, což se ale vyskytuje zhruba jen u poloviny dospělých nemocných. 35 % dospělých, a to zejména mužů, má navíc nadváhu. Za většinu problémů může nedostatečné vstřebávání živin.

Například nedostatek vitaminu B12 se projevuje záněty jazyku, bolavými ústními koutky, neurologickými projevy, jako jsou poruchy citlivosti, svalová slabost, brnění, poruchy chůze atd. Nedostatek železa zase způsobuje chudokrevnost. Narušené vstřebávání vápníku vede k nedostatečné tvorbě pevné kosti u dětí, k odvápnění kostí u dospělých, k vyššímu riziku zlomenin, poruše zubní skloviny a zvýšené kazivosti zubů.

Pokud jedinci chybí stopové prvky, pak se to může projevit vypadáváním vlasů, únavou, depresí, snížením plodnosti či zvýšeným rizikem potratů.

Záludnost nerozpoznané a neléčené celiakie

Celiakii často doprovázejí další autoimunitní choroby, např. zánět štítné žlázy, jater, tlustého střeva, cukrovka 1. typu, systémový lupus erythematodes, plicní fibróza a další.

„Pokud se celiakie neléčí, může vést i k záludnějším nemocem onkologického charakteru. Kontinuální příjem lepku může způsobit vznik T buněčného lymfomu tenkého střeva, který má velmi špatnou prognózu. Pouze 10 % postižených žije déle než pět let. K vzácnějším komplikacím patří i karcinom jícnu, dutiny ústní, hltanu či tenkého střeva,“ varuje MUDr. Jana Dajková.

Diagnostika onemocnění

Odhalit onemocnění není tak složité. Problém je ale v tom, že podobné příznaky mohou znamenat obrovské množství jiných, mnohem běžnějších nemocí a lékaři tak přednostně hledají příčiny potíží tam.

„Mně trvalo šest let, než jsem si sama na internetu vyhledala, že bych mohla mít celiakii. Když jsem si stěžovala na častou únavu a svalovou slabost, okolí si myslelo, že jsem hypochondr,“ popisuje svou zkušenost herečka Jana Krausová, jež podporuje projekt Bezlepkoví společnosti Aeskulab. Ten si klade za cíl osvětu této nemoci.

„Přála bych si, aby veřejnost věděla, že celiakie není žádný strašák. Důležité je zjistit, že ji máte, a pak dodržovat několik zásadních pravidel, která vám zajistí běžnou kvalitu života,“ dodává herečka.

Prvním krokem, jak lze celiakii zjistit, je vyšetření krve na detekci specifických autoprotilátek. Dalším krokem je histopatologické vyšetření biopsie sliznice tenkého střeva, kdy se pomocí endoskopu odebírá vzorek sliznice. Až výsledek biopsie tedy potvrdí, zda jde o toto onemocnění či ne.

Mezi rizikovou skupinu patří především prvostupňoví příbuzní osob s celiakií, lidé s únavovým syndromem, s onemocněním pojiva, poruchou funkce štítné žlázy a anémií.

Léčba celiakie spočívá v dietě

Lidé s celiakií musí ze svého jídelníčku celoživotně zcela vyloučit pšeničnou, žitnou i ječnou mouku, včetně potravin, které tyto složky obsahují i v malém množství – omáčky, konzervy, uzeniny, pivo. Někteří odborníci nedoporučují ani ovesné výrobky.

Běžnou mouku lze nahradit sójovou či rýžovou moukou, rýží, brambory, kukuřicí, bramborovým či kukuřičným škrobem. Z alkoholu se povoluje víno i destiláty, všeho samozřejmě s mírou.

Pokud nemocný dodržuje přísnou dietu, a přesto u něj nedochází ke zlepšení zdravotního stavu, pak je nutné nasadit léčbu kortikoidy, které utlumí zánětlivou reakci a zrychlí zrání nové střevní výstelky. Dobré je užívat i doplňky stravy, které dokážou nahradit u nemocného všechny složky živin, jako jsou vitamíny rozpustné v tucích a některé minerály.

Praktická lékařka Jana Dajková připravila „desatero“, které by měli celiaci dodržovat.