O tom, jak na finance jako takové budeme ve svém životě pohlížet, rozhoduje mnoho faktorů. Pro někoho, kdo v dětství vyrůstal v rodině, která nebyla příliš finančně zaopatřena, může být vlastní vysoký výdělek snahou zajistit si něco, co mu dříve chybělo.

Kdo naopak vyrůstal celé dětství v přepychu, bude se i v dospělosti snažit svůj příjmový “standard” minimálně udržet na stejné úrovni, protože na úspornější život s omezenými prostředky není jednoduše zvyklý.

Podle nové britské studie má nejen na hodnotu peněz, ale i na to, jak s nimi budeme zacházet, velký vliv i naše společenské a sociální zázemí v dospělosti. Z výsledků vyplynulo, že lidé, kteří žijí dlouhodobě sami, mají málo přátel, nebo v zaměstnání nezapadají do kolektivu, jsou na dostatečném množství financí závislí více než jiní (i když mají vysoký životní standard), uvádí server Daily Mail.

Nejenže se tím snaží vykompenzovat nedostatek sociálních vazeb a “koupit” si tím větší pozornost, se svými příjmy často až nezdravě hazardují ve snaze získat ještě víc. Není tak výjimkou, že se mezi osamělými či společensky vyhraněnými jedinci vyskytují mnohem častěji sázkaři či gambleři.

Dostat ze společnosti “co nejvíc”

“Pocit sociálního odmítání spouští u daných jedinců mnohem rizikovější finanční chování,” uvádějí autoři studie Rod Duclos (Hongkongská vědeckotechnická univerzita), Echo Wen Wan (Hongkongská univerzita) a Yuwei Jiang (Hongkongská polytechnická univerzita).

“Je to poměrně jednoduché. Riskantními finančními transakcemi chtějí lidé ze systému, který je podle nich “vyřadil”, získat co nejvíc pro sebe,” vysvětluje Duclos.

V jednoduchém poměrovém měřítku to znamená, že lidé mající kvalitní rodinné i pracovní zázemí, jsou na své finance mnohem více opatrní (i při jejich nadbytku). Naopak lidé “nezapadající” do společnosti mnohem více riskují, i za cenu, že mohou o všechno přijít.

V návaznosti na výsledky studie odborníci radí, že důležitá finanční rozhodnutí bychom nikdy neměli činit ve stresových či těžkých životních etapách, ve kterých jsme mnohem náchylnější a hrozí mnohem častěji až “sebedestruktivní” neracionální chování.