Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v rámci vyplácení starobního důchodu v lednu letošního roku uvedla, že v Čechách žije na 1143 seniorů starších sta let. Převahu ale tvoří ženy, kterých je z celkového počtu 954, kdežto mužů jen 189. Téměř pět set důchodců se může pochlubit ročníkem narození 1914. I zde ale převažují ženy (410) nad muži (82).

Nejstarší seniorka je narozená v roce 1904 žije v Moravskoslezském kraji. Nejstarší muž s bydlištěm v Jihomoravském kraji se narodil v roce 1908. V současné době ale žije nejvíc sto a víceletých seniorů v Praze (197 lidí) a v Jihomoravském kraji (161 lidí), naopak nejméně, jen jednadvacet, jich ČSSZ eviduje v kraji Karlovarském.

U příležitosti stých narozenin obdrží senioři rozhodnutí o zvýšení důchodu, a to o částku dva tisíce korun, také jim je doručen osobní dopis od ministra práce a sociálních věcí. Rozhodnutí o zvýšení důchodu a blahopřejný dopis předávají seniorům zástupci okresní správy sociálního zabezpečení.

Rada seniorů České (RSČR) republiky vydala v prosinci minulého roku informaci, že na našem území žije momentálně 2 846 736 důchodců. Jejich počty ale budou dále stoupat. Proto vyzývá zástupce parlamentních stran, aby začali aktivně řešit otázku jednotné vládní strategie pro zajištění zdravého stárnutí populace, která doposud chybí. RSČR apeluje na dostupnost kvalitní lékařské i následné péče, nezbytnost sladění zdravotních a sociálních aspektů, ale také na řešení nízké efektivity současného zdravotního systému.

„Řekl bych, že je skutečně nejvyšší čas začít tuto oblast aktivně řešit. Za nadějný signál považuji, že nově zvolení poslanci dávají prostor pro jednání k tématu zdraví seniorů na půdě Poslanecké sněmovny a jsou ochotni s námi o těchto věcech otevřeně diskutovat,“ říká Dr. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR.

Pozdnímu odchodu do penze musí odpovídat zdravotní stav i počet pracovních míst

Podle prognóz Českého statistického úřadu můžeme už za necelých deset let očekávat, že každý pátý člověk bude ve věku nad 65 let, za dvacet let to bude každý čtvrtý a kolem roku 2050 již každý třetí. I z tohoto důvodu se výrazně prodlužuje věk pro odchod do starobního důchodu.

RSČR na tato fakta reaguje velmi trefně: „Na jedné straně máme tedy problémy zabezpečit odpovídající zdravotní péči pro seniory a na straně druhé od nich požadujeme, aby byli v pracovním procesu aktivní do vysokého věku. Pozdějšímu odchodu do penze musí odpovídat zdravotní stav populace a také dostatek pracovních příležitostí. V opačném případě jsou administrativní nástroje kontraproduktivní.”